Orličtí vrazi, Petr Chodounský, člen gangu, dům Verified

Orličtí vrazi, Petr Chodounský, člen gangu, dům

Orličtí vrazi je označení pro pět českých sériových vrahů, kteří v letech 1991–1993 zavraždili pět lidí, vesměs podnikatelů, za účelem peněžního zisku.

Dalšími členy gangu byli Petr Chodounský.

Kopáč odešel s Katovského oblečením ke známému kotelníkovi. Jednalo se o otce Petra Chodounského, postavy, která sehraje v tomto příběhu ještě výraznou úlohu. Narážky na to, že někoho sejmuli, odbyl výmluvou, že se známý pořezal, když skákal z okna vykradeného bytu a potřebuje to spálit. Výmluva v podsvětí dosti běžná, možno říci spíš formální a slušně naznačující, aby se dál už nikdo neptal.

VI. obviněný Petr Chodounský bez povolení přechovával pistoli zn. Frommer.

V říjnu 1992 byla založena společnost PEKA, nesoucí ve svém jménu počátky křestních jmen obou gaunerů. PEKA se měla zabývat koupí zboží za účelem dalšího prodeje, provozováním realitní kanceláře a poskytováním ubytovacích a pohostinských služeb. Tak obsáhle lze popsat již dávno zčeštělé slovo bordel. ✓ lednu roku 1993 byla vypracována studie výstavby motorestu v Kladenském Rovném v okrese Český Krumlov. Rozpočet byl odhadován na 15 miliónů korun. koncem ledna byla společnost zapsána do obchodního rejstříku. V cestě k potřebným penězům však stál jeden muž. Byl to spolumajitel nedostavěného domku v Rudné a manžel sestry Karla Kopáče, Jaroslav Meier. Doposud byly cíle zločinného řemesla této party viditelné. Ten, kdo peníze měl, zaplatil za to životem. Stačilo mu sebrat kufřík, dědit po něm, nebo prohledat mrtvole kapsy. Obětmi byli tedy lidé, jichž smrt obecnou lidskou mysl příliš nedojímala a zisky se pohybovaly v rozsahu řádů deseti až sto tisíců. S patnácti milióny v kapse se však nikdo nepůjde večer podívat ke Kunovi do sklepa. Veliké peníze zpravidla ne-pocházejí z malého počtu velikých krádeží. Zdrojem velikých peněz je veliké množství krádeží malých. Bohatství neparazituje na hrstce bohatých jedinců, ale na miliardách obyčejných lidí. Karel Kopáč zamířil k velikým penězům, ale paradoxně mu stál v cestě právě člověk, který celý život časně ráno vstával, pravidelně odcházel do práce a stejně pravidelně se z ní vracel…

Reakce ostatních nebyla odpovědí ze soucitu. Člověk, o kterém hovořila jako o překážce jejího osobního štěstí, byl i překážkou pro firmu PEKA. Ten chlap totiž nesouhlasil s tím, aby se dům, na který roky dřel, stal zástavou k získání úvěru. Když se Irena Meierová vrátila od stolu hostů za barový pult, spěl již rozhovor ke zcela jasnému závěru. „Uděláme z tvé ségry vdovu, ne?“ začal Abdul.

A pak se Kopáčova starší sestra Eva rozhodla a slíbila ručit bráškovi svým slušným domem, při čemž její motivy nelze odsuzovat. Díky tornu získal Karel Kopáč a jeho partner v průběhu jara 1993 úvěr na částku plných sedmnácti miliónů korun, za které měl být uveden do provozu úhledný a přitažlivý podnik sexuálních služeb, stručněji řečeno — úhledný a přitažlivý bordel! Jenomže o osud své zakázky se nadále zajímala i mladší sestra a byla to jen bratrova náročná práce na budování firmy PEKA, která jí bránila, aby ho obtěžovala otázkami tak všetečnými, jako by byl dotaz, kdy už zavraždí jejího manžela. Bylo jí jasné, že když jí půjčil zálohu na vraždu právě Karel, jedině on bude také nejlépe vědět, jak dostat peníze zpátky.

Jaroslav Meier se sice dostal z ohniska zájmu Karla Kopáče, ale k jeho smůle dosud nevypadl z pořadí. Stal se něčím, jako dočasně odložená a nevyřízená zakázka. Ostatně firmy typu PEKA společnost s r. o., si s nějakými storny starých zakázek nikdy příliš nelámou hlavu. Na Meiera se jenom zapomnělo, což trvalo až do jistého letního dne, kdy se ve dveřích Kopáčova bytu objevil vyplašený Chodounský. „On toho Meiera udělal,“ vyjekl ještě ve dveřích. „To nám teda pomoh,“ zaúpěl Karel Kopáč. „Teď za to bude chtít balík a nám to už není k ničemu.“ „Dal jsem mu čtyřicet čtyři tisíc, víc jsem u sebe neměl,“ mlel dál Chodounský. „Chce to doplatit do sta tisíc!“

Ze všech vražd, ke kterým došlo v kauze Orlík, jeví se vražda Jaroslava Meiera jako nejsmutnější. Nejenom pro-to, že tentokrát byl obětí zcela nevinný a slušný člověk… Tragédie jeho smrti vynikne o to víc, když se dozvíme, jaký návrh předložil po dokonané vraždě Petr Chodounský. Ten totiž prohlásil, že když už se to stalo, může být dům Kopáčovy sestry zárukou na další úvěr…! Úvěr, který by byl tentokrát určen na výstavbu „zdravotnického zařízení“. Tak by se, díky neodvolané vraždě, rozrostly následné plány firmy PEKA ještě o výrobu drog.

Kdyby se Karel Kopáč neúčastnil přímých vražd, mohla by se jeho společnost stát gigantem v prodeji smrti nepřímé. Zdravotnické zařízení firmy PEKA mohlo rozsévat neštěstí po celé zemi. Kopáčovy kontakty byly na úrovni primitivního podsvětí znamenité, a cesta k podsvětí vyšší úrovně, by na sebe nenechala dlouho čekat.

První a často i další kroky většiny účastníků úspěšné kariéry bývají doprovázeny zástupem jejich méně úspěšných nohsledů z dob začátků. Platilo to i zde, neboť práce u firmy PEKA slibovala nadějnou budoucnost všem dřívějším Kopáčovým zločinným parťákům a společníkům. Tak třeba Vladimír Kuna navrhoval udělat z hanbince PEKA tak zvanou „čistírnu“. Inspirovala ho postava Viktora Čističe z filmu Brutální Nikita, který se stal populárním nejen v okolí Kopáčovy skupiny. Ostatně právě tento film vyhrál s drtivou převahou v divácké soutěži České televi-ze. Podle Kunových představ měli do veřejného domu přicházet bohatí lidé dveřmi a opouštět ho smícháni s domovním odpadem…

Prosincové podání vysvětlení bylo pro Petra Chodounského asi definitivně poslední. Po svém příchodu a uctivém pozdravení popsal velmi podrobně podvod na Senovážném náměstí. Podal ho s takovou pravdivostí, že muselo být jasné, že tím hodlá zakrýt něco jiného a vážnějšího. Proč také jinak by se ten protřelý podvodník tak bezprostředně zpovídal z podvodu za šest set tisíc korun? Toho dne se zavřely brány trestnice i za ním. Stejného dne byl vzat do vyšetřovací vazby i „dynamitník“ Abdul. Tím přišla firma PEKA o posledního majitele a svého posledního zaměstnance. Nehodláme přesvědčovat čtenáře, že by kolaps firmy nějak obzvlášť ochromil českou ekonomiku…

Orličtí vrazi je označení pro pět českých sériových vrahů, kteří v letech 1991–1993 zavraždili pět lidí, vesměs podnikatelů, za účelem peněžního zisku.

Poznámka redakce: Uvedený text k osobě Petr Chodounský nemusí přesně korespondovat se soudním spisem číslo KS Praha čj. 2T 75/96-2727 VS Praha 8To 74/97-2984, obžaloba KSZ Praha Husova 11, neboť informace v tomto článku byly čerpány z volně dostupných zdrojů na internetu.

Zdroj, odkazy:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Orli%C4%8Dt%C3%AD_vrazi

https://www.databazeknih.cz/knihy/kauza-orlik-87375

https://www.databazeknih.cz/knihy/orlik-desivy-hrbitov-aneb-122-otazek-pro-vraha-182267

Video: